Energetická legislativa dobíhá realitu. Otevírají se nové příležitosti pro samosprávy i byznys

Řešit energetické krize a předcházet jim pomůže Česku kromě výroby energie z obnovitelných zdrojů také její sdílení. Navzdory tomu, že české zákony praxi teprve dobíhají, přibývá komunitních projektů i předpisů, které vychází tomuto trendu vstříc. Novinky z oblasti legislativy i praktické příklady představili hosté z byznysu, samospráv i státní správy 7. listopadu na pražském setkání v rámci platformy Chytré město a investor.

Větrnou a solární energetiku v ČR podpoří akcelerační zóny

Aby Česká republika dokázala plnit evropské cíle a dosáhla uhlíkové neutrality do roku 2050, počítá do roku 2030 Ministerstvo životního prostředí se zpětinásobením kapacity fotovoltaických elektráren a pětinásobný nárůst počtu větrných elektráren. „Budou existovat červené zóny, kde elektrárny vznikat nebudou, jako chráněná území nebo národní parky. Většina území bude světle zelená, kde zjednoduššíme povolovací řízení pro jednotlivé elektrárny. V akceleračních zónách, kterých budou jednotky v každém kraji, usnadníme povolovací řízení pro větší fotovoltaické a větrné parky,” nastínil Petr Holub z Ministerstva životního prostředí. 

Kromě výstavby nových zdrojů je pro českou energetiku významným krokem kupředu možnost sdílení vyrobené energie v rámci společenství. Jeho konkrétní varianty, které pro zájemce o členství v nich vyplývají z novely energetického zákona Lex OZE 2, jež míří v polovině listopadu do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, představil Tomáš Horník z Ministerstva průmyslu a obchodu. 

Jde o energetická společenství například na úrovni bytových domů, společenství pro obnovitelné zdroje, v nichž lze sdílet i jiné energie než elektřinu, a mikrospolečenství. V nich lze sdílet například v rámci obce mezi příspěvkovými organizacemi. „Pokud se jedná o velký subjekt, třeba nemocnici, který má více odběrných míst, musí být každé z nich součástí jiného energetického společenství,” uvedl. 

Energetické projekty jsou příležitost pro spolupráci samospráv a investorů. Pomůže i dotazník Energie pro města

Přestože česká legislativa za praxí pokulhává, už nyní u nás vznikají energetická společenství a další řešení komunální energetiky. „Často se setkáváme s tím, jak realizovat dílčí energetické projekty. Právě ty můžou být zajímavou příležitostí pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Některá města už dnes mají vlastní energetickou koncepci a vnímají, že je vhodné se propojit se soukromými investory. Pro obě strany je nová legislativa tlak a současně jim přináší příležitost přiklonit se k udržitelnosti,” uvedla Anna Francová, partnerka a vedoucí advokátka kanceláře Frank Bold Advokáti. 

Pro zájemce, kteří s projektem komunální energetiky plánují začít, i pro ty, kteří už na něm pracují, vznikl nový online nástroj Energie pro města od expertní skupiny Frank Bold. 

Současný stav místní energetiky si obce a města zmapují prostřednictvím krátkého dotazníku. Jeho výsledkem je vyhodnocení a přehledný krokoměr, který vysvětlí, v jakém bodě se konkrétní obec nachází a kudy se má vydat dál. Nástroj je k dispozici zdarma a po jeho vyplnění získají samosprávy konzultaci zdarma..

Jedním z měst, které se může pochlubit systematickým přístupem k energetice, je Tábor, kde se zaměřují na instalaci solárních elektráren. „Nyní je hotová nultá etapa, tedy instalace panelů na střechu plaveckého bazénu, který veškerou vyrobenou energii i sám spotřebuje. Současně máme i další projekty, na jejichž přípravě jsme spolupracovali s Frank Bold Advokáty. Stojíme teď před zadáním zakázky na první až čtrnáctou etapu. Cílem je vytvořit společenství, ve kterém si budou členské subjekty vyrobenou energii sami spotřebovávat,” popsal Ondřej Semerák, jednatel společnosti BYTES, která v Táboře energetiku řídí.

Že jde při navrhování energetického řešení obcí o celistvé utváření kvalitního obytného prostředí pro všechny obyvatele, upozornil architekt Petr Lešek za Českou komoru architektů. „Zásadní je role městských architektů, kteří se věnují rozvoji samospráv komplexně. Konkrétně si dovolím upozornit na městskou architektku Litomyšle, která nyní vyjednává o umisťování fotovoltaických elektráren v historickém prostředí města,” řekl.

Větrné elektrárny a gastroodpad jako ekonomický přínos obcí 

Na utváření celkově kvalitního prostředí pro obyvatele svých developerských projektů včetně jejich energetického řešení se významně zaměřuje společnost NOHO, která v současné době realizuje výstavbu projektu Sousedství, první uhlíkově neutrální čtvrti v Česku. Jejím důležitým aspektem je využívání obnovitelných zdrojů energie a energetické společenství,které už existuje. Proto nyní společnost spustila novou divizi zaměřenou především na development větrných elektráren.

„Pro společenství vznikající v rámci komunitní energetiky je ovšem nutné, aby mezi sebou měla co sdílet. Hlavní nedostatky má Česko ve větrné energetice. Proto je dobře, že budou vznikat akcelerační zóny, kde se bude větrníkům klást méně překážek. Důležité je také při projednávání těchto nových energetických zdrojů naslouchat obcím a jejich obyvatelům. Když stavíme v obci větrník, snažíme se, aby z toho měli profit občané i obec jako celek,” uvedl Tomáš Vrbický, jednatel a zakladatel NOHO, která chystá velkou výstavbu větrníků v Hradecku. Více se můžete dočíst také v našem rozhovoru.

Kromě větrné a solární energie se v mnoha obcích začíná k výrobě energie využívat také gastroodpad, který dosud končil na skládkách. V 21 městech a menších obcích už jej využívají díky projektu společnosti EFG Třídím gastro. „Cílíme s ním na zvýšení podílu tříditelných složek odpadu z komunálního odpadu, snížení emisí skleníkových plynů, zápachu z kontejnerů a také nákladů na jeho likvidaci. Například obyvatelé Šumperku vytřídí za měsíc 15 tun gastroodpadu, který je díky naší bioplynové stanici v Rapotíně dále energeticky využitelný,” přiblížil za Energy financial group Filip Dvořák.

Stáhněte si prezentace

>>> Petr Holub, Ministerstvo životního prostředí: Očekávaná veřejná podpora komunitní energetiky

>>> Tomáš Horník, Ministerstvo průmyslu a obchodu: Komunitní energetika v novele energetického zákona LEX OZE II

>>> Petr Lešek, Česká komora architektů: Architekt a městský architekt jako aktér komunální energetiky

>>> Anna Francová, Frank Bold Advokáti: Legislativní novinky v praxi

>>> Ondřej Semerák, BYTES Tábor: Efektivní energetický management

>>> Filip Dvořák, Energy financial group: Biologicky rozložitelný odpad jako zdroj energie

>>> Tomáš Vrbický, NOHO: Tvoříme prostředí pro lepší budoucnost

Podívejte se na videozáznam na Akademii soběstačnosti

>> Video: Energetická nezávislost měst v praxi: Nové možnosti a zkušenosti

Poslechněte si prezentace jako podcast

Najdete je na Spotify nebo Soundcloud.

Platforma Chytré město a investor

Cílem platformy Chytré město a investor je sdílení know-how a dobré praxe samospráv a investorů v oblasti aktuálních modelů spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Klademe důraz na zelená a úsporná řešení včetně decentralizované výroby energií, boření mýtů a vyvracení stereotypů. Usilujeme o propojování stakeholderů s cílem vzájemně pochopit potřeby a požadavky všech stran.