Voltr: Bioplyn má potenciál, odpadářské stanice v ČR můžou ročně vyrobit energii pro 130 tisíc domácností

Kromě solárních a větrných elektráren se v Česku v souvislosti s obnovitelnou energetikou mluví také o využití odpadu a jeho přeměně na bioplyn a biometan. Konkrétně na gastroodpad se ve svém unikátním projektu Třídím gastro zaměřuje společnost Energy financial group. “Za dva roky provozu od komerčních i komunálních původců odpadu podařilo díky tomuto projektu vytřídit z více než 3 000 nádob přes 1 200 tun gastroodpadu,” říká CEO společnosti Tomáš Voltr.

O tom, jaký potenciál přináší zpracování nejen gastroodpadu a výroba biometanu a bioplynu čtěte v rozhovoru v rámci platformy Bold Future: Chytré město a investor.

V návaznosti na energetickou krizi se spustil boom zájmu o instalaci solárních elektráren, více se dnes mluví také o výstavbě větrných elektráren a obnovitelných zdrojích obecně. Pozorujete také větší zájem o využití primárně zelené energie?

Větší zájem o obnovitelné zdroje pozorujeme všichni v celé šíři: investiční, výrobní i spotřebitelské a týká se to i biometanu. Investory láká stabilní a progresivní prostředí ze všech stran podporované zelené energie, spotřebitelé si zase čím dál více uvědomují, že změna energetického sektoru je nevyhnutelná a je potřeba jít jí naproti. S podporou biometanu se zrychlily také různé byrokratické a legislativní procesy, a to obzvlášť po ruské odstávce zemního plynu. Takže zatímco ještě před rokem byl Rapotín jediným výrobcem tzv. zeleného plynu, dnes už nás je, i s jednou čistírnou odpadních vod, celkem šest.

Současně se ale v diskuzích stále ozývají některé protiargumenty proti konkrétním druhům obnovitelných zdrojů energie. Setkáváte se s některými protiargumenty i při stavbě biplynových stanic?

Co se týče naší oblasti zpracování bioodpadu, lidé se většinou obávají zápachu v případě malé vzdálenosti bioplynových stanic od zástavby obce nebo města. V prvé řadě ale bioplynové stanice vznikají standardně trochu „bokem“. V druhé řadě je to samozřejmě potřeba ošetřit technologicky, tedy co nejpropracovanější vzduchotechnikou, filtrací vzduchu. Díky tomu si troufám říci, že žádné vážné stížnosti tohoto druhu neřešíme. 

Jaký potenciál je ještě v ČR pro využití bioplynu a biometanu a případně pro jaké typy zařízení?

Vztáhněme to na biometan, který lze narozdíl od bioplynu využít v plynárenské síti, tedy pro ohřev, vytápění v domácnostech či jako pohonnou hmotu BioCNG pro sektor dopravy. Pokud bychom se bavili o výrobě výhradně z bioodpadů, prakticky se dá říci gastroodpadů, na jejichž zpracování se soustředíme, máme potenciál vyrábět biometan na zhruba 66 již existujících stanicích, které se velikostně blíží naší stanici v Rapotíně. Ta vyráběla biometan jako první. 

Kdybychom na těchto stanicích nainstalovali jednotky takzvaného upgradingu bioplynu na biometan, pokrylo by to energii pro cca 130 tisíc domácností ročně nebo by to stačilo pro provoz zhruba 150 tisíců automobilů s průměrným nájezdem deset tisíc kilometrů za rok. Nepočítám do toho výstavbu nových biometanových stanic, kterou máme jako EFG za sebou, ale je samozřejmě složitější, delší, takže jistě nebude také tak častá.

Kolik obcí se do projektu „Třídím gastro“ zatím zapojilo a jak jej hodnotí?

Za první dva roky od spuštění služby tridimgastro.cz se do ní zapojilo kolem dvacítky obcí. Vzhledem k tomu, že je to v Česku unikátní a nový projekt vyžadující značnou osvětu, považujeme to za velký úspěch. Můžeme ho ještě podtrhnout na příkladu Šumperka, který s námi s recyklací “gastra” začínal. V rámci pilotního sběru tu fungovalo zhruba 40 nádob na kuchyňský odpad, zatímco teď už jich je zhruba 140. Celkově se za dva roky provozu od komerčních i komunálních původců odpadu podařilo díky naší službě vytřídit z více než 3 000 nádob přes 1 200 tun gastroodpadu.

Před časem jste se rozhodli vydat zelené dluhopisy, které vznikly ve spolupráci s Frank Bold Advisory, co vás k tomuto kroku motivovalo?

Neviděli jsme důvod, proč do zelených dluhopisů nejít. Soustředíme se na odpovědné projekty a chceme v tom pokračovat, takže jsme se rozhodli jít tomu naproti i vydáním zelených dluhopisů. Můžou  být jakousi pojistkou pro investory, ale i například další potenciální partnery.

Na co konkrétně plánujete využít prostředky získané prostřednictvím zelených dluhopisů?

Základním cílem jsou akvizice stávajících bioplynových stanic v České republice, zpravidla zemědělských, a jejich následná technologická optimalizace, přebudování na odpadářské stanice a doplnění nebo nahrazení výroby elektrické energie či tepla o výrobu biometanu. Letos jsme začali provozovat EFG Vysoké Mýto BPS, kde bude brzy zahájena přestavba vedoucí ke spuštění produkce biometanu. V naší stanici ve Vyškově tuto optimalizaci pro biometan již dokončujeme a brzy spustíme výrobu.