Zapojení místních obyvatel do plánování měst je nutnost, říká americký architekt Mark Johnson

Udržitelný rozvoj měst je dlouhodobý proces, který vyžaduje zapojení místní komunity, soukromého sektoru i veřejné správy. Tím se řídí americká organizace Civitas, která se už přes čtyřicet let zabývá krajinářskou architekturou, městským plánováním a designem. Inspirativní projekty z USA i Česka představil Mark Johnson, architekt a zakladatel společnosti, na únorovém setkání platformy Chytré město a investor.

Při plánování rozvojových projektů je podle něj klíčové porozumět historii a struktuře každého města a v projektech je následně reflektovat. „Města nejsou prázdné nádoby. Mají hluboké kořeny ve své ekologické a kulturní minulosti. Každé město vzniklo díky přítomnosti některého z přírodních prvků - zdroje vody, dobré zemědělské půdy, výhodné obranné pozici a podobně. Tato struktura je navíc velmi často vysoce odolná vůči změnám,” popsal.

Struktura měst se nemění. Boston ji drží už 400 let

Dobrým příkladem města, které svým uspořádáním stále odpovídá původnímu místu založení, je Boston. Jeho současná podoba totiž odráží původní strategické umístění u přístavu, kdy centrum vlády bylo umístěno na vrcholu nejvyššího kopce. S molem, u kterého kotvily největší lodě a které zasahovalo hluboko do města, ho spojila ulice State Street. Tak vzniklo centrum moderního obchodu, které je na stejném místě dodnes.

Tato základní struktura utvořila město obklopené nábřežími, na nichž se rozvíjelo hospodářství. Čtvrti obklopovaly centrální zelenou plochu The Boston Common, která původně sloužila jako pastvina pro zvířata a později se stala významným parkem. Během čtyř staletí existence Bostonu se takové uspořádání města nezměnilo.  

Zapojení místních do projektů jejich přípravu zkvalitní a zrychlí

Právě z podobných historických vzorců je následně nutné vycházet při přípravě regenerace brownfieldů ve městech a dalších projektů. Důležitou roli pak hraje participace místních obyvatel na proměně konkrétního místa. „Naším úkolem jako designérů je vstoupit do debaty, propojovat různé skupiny, najít společné zájmy, identifikovat a řešit problémy tam, kde je obtížné se shodnout,” dodal Johnson. 

Díky propojení a vzájemné spolupráci více než dvaceti zapojených stran od vlastníků blízkých nemovitostí až po relevantní zájmové skupiny se podařilo transformovat například 50hektarový brownfield bývalého nádraží v Denveru na živé centrum města.

„Projekt jsme navrhli během sedmi workshopů, kde všichni členové této skupiny kreslili, stavěli modely a debatovali s námi a s městskými představiteli o nejlepších nápadech a výsledcích. Tři hlavní cíle byly: obnovit řeku pro ryby, kajaky a říční biotop; vybudovat se samosprávou městský park, který by katalyzoval soukromé reinvestice a nové využití půdy; a vytvořit spojení přes řeku, železnici a dálnice tak, aby se park stal centrem města, nikoli jen jeho okrajem,” popsal.

Podobně úspěšná byla obnova 90hektarové plochy v kanadském Calgary. Firma Civitas tam spolupracovala s místními komunitami, městem i soukromým sektorem na její transformaci v novou čtvrť. V menším měřítku pak tým regeneroval například ulici v historickém centru Denveru či nábřeží jezera ve městě Wayzata v Minnesotě.

Jak probíhá spolupráce přímo v českém prostředí si vyzkoušel Mark Johnson hned dvakrát pro projekty hlavního pražského i brněnského nádraží, kde hrála zásadní roli právě participace širší skupiny účastníků. 

Hledání společných zájmů všech zúčastněných stran je podle Johnsona pro úspěch projektů zcela zásadní. „Naším cílem je integrovat do projektů různé prvky tak, aby město bylo udržitelné, zdravé a spravedlivé pro všechny," říká. Jeho zkušenosti také ukazují, že i menší města mohou díky participativnímu plánování dosáhnout velkých změn ve prospěch obyvatel i životního prostředí.

‍

Za podporu setkání v rámci platformy Chytré město a investor děkujeme Velvyslanectví USA v České republice.