Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem zařízení za účelem zlepšení navigace na webu, analýzy využití webu a podpory našeho marketingového úsilí. Další informace naleznete v našich Zásadách ochrany osobních údajů.

Rozvoj jako boj o úspěšnou spolupráci – samosprávy a investoři řešili na Bold Future výzvy legislativy i praxe

Rozvoj měst a development přitáhly na konferenci Bold Future největší skupinu účastníků: zástupce samospráv, investorů i odborníků z praxe real estate. V dopoledním programu shrnuli řečníci výzvy pro obor, ve kterém se veřejná a soukromá sféra intenzivně potkává. V odpoledních workshopech pak spolu s publikem rozebrali nadcházející proměnu stavebního práva i to, jak se mohou města připravit na strategické investice.  

Peníze, čas a kapacity

V otázkách rozvoje si samosprávy i investoři musí poradit s podobnými tématy. Jejich zvládnutí je základ pro všechny projekty. A první výzvou jsou peníze. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozornil, že českému starostovi zůstává z ekonomické aktivity na jeho území jen 1,5 %, zatímco polskému přes 30 %. Rozvoj tak městům v Česku podle něj přináší hlavně náklady na veřejnou vybavenost a služby pro nové obyvatele, příjmy tomu ale neodpovídají.  

„Jinými slovy, polský starosta má obrovskou motivaci rozvíjet to své město – ať už jde o byty nebo továrny, fabriky nebo služby – protože ví, že bude profitovat, bude výrazně participovat na rozvoji a bude schopen financovat školy, školky nebo nové silnice. Nebude mít pouze ty naštvané stávající v uvozovkách domorodce, protože tam přijdou i noví lidé, takže je schopen dodat hodnotu všem. Zatímco český starosta se stresuje, co se vlastně stane, jakým způsobem bude financovat všechny ty nedostatečné služby,“ popsal David Navrátil.  

Druhou výzvou pro všechny zúčastněné je čas. Ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek na workshopu ukázal příklad pražského developera: stavební povolení dostal v roce 2019 a pravomocným se stalo v září 2026. Za tu dobu se posunuly jak ceny materiálů i lidské práce, tak i dostupné technologie, se kterými ovšem původní projekt nemohl počítat.  

Třetí výzvou jsou především na straně samospráv kapacity. David Navrátil připomněl, že polovina českých obcí má méně než 400 obyvatel a jejich starostové často nemají úředníky, kteří by projekty připravili a vedli. Doporučil proto, aby obce navzájem spolupracovaly na plánování i provozu. Větší města jsou v tomto ohledu ve výhodě, zvlášť pokud se, podobně jako například Ostrava, na rozvoj systematicky zaměří a vezmou si jej jako jednu ze svých priorit.

Příklad Ostravy: pozemek není všechno

Jiří Hudec, vedoucí odboru strategického rozvoje v rámci ostravského magistrátu, přiblížil, jak město rozvoj plánuje společně s firmami, univerzitami, ale i dalšími městy.  

V rozhlehlé severomoravské metropoli například vsadili na zahušťování zástavby. Při prodeji pozemků investorovi si město také stanovuje podmínky navíc. „Neprodáme jen pozemek, a dokonce ani jen pozemek se závazky. Říkáme, investore, kupuješ pozemek, vedle toho postav křižovatku, školu, školku,“ zdůraznil Hudec. S tím se zároveň pojí servis při přípravě a realizaci projektu, například s ohledem na potřebné zasíťování, aby vše běželo hladce a efektivně.  

Základem takto nastavené spolupráce je podle Hudce důvěra: dohody se nesmějí v průběhu měnit. Fungující systém spolupráce se pak promítá i do nákladů: „Když nevím, co se stane, musím si přidat rizikovou prémii,“ upozornil David Navrátil z České spořitelny. Naopak u předvídatelných projektů, banka financování zlevní. To by spolu s očekávaným zrychlením výstavby díky nadcházející proměně stavebního práva mohlo přinést oboru i městům pozitivní impuls.  

„Cílem je dobře funkční město, ve kterém se bude dobře žít. To, že v nové stavební legislativě je ústředním bodem dění konkrétní člověk, který z toho má mít užitek, mě naplňuje optimismem. A myslím, že by třeba mohlo ubýt konfliktů,“ věří ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Stavební právo nově: jeden úřad a plánovací smlouvy

Legislativní změny přiblížila v prvním odpoledním workshopu vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. Zdůraznila, že jde o první novelu stavebního práva, nejen stavebního zákona. Spolu s ním totiž mění přibližně dalších 50 složkových zákonů.  

Novela přináší především změnu přístupu: Zatímco v dnes musí stavebník sám zajišťovat všechny podklady i vyjádření dotčených orgánů, a nakonec i koordinuje jejich požadavky, novela tuto koordinaci přesunuje na stát. Zároveň má ambici sjednotit různé technické požadavky na výstavbu, které nyní napříč různými předpisy liší – například zateplení, vytápění nebo větrání.

Kromě toho novela posunuje i přímo možnosti spolupráce obcí a developerů. Bez ní se projekty už dnes neobejdou ani v hlavním městě. Podle Filipa Foglara, ředitele odboru územního rozvoje na pražském magistrátu zajistily plánovací smlouvy v Praze dosud na 35.000 nových bytů a zhruba 6,5 miliardy korun od soukromého sektoru.  

Jak popsal advokát a partner Frank Bold Advokáti Pavel Černý, podle novely se investoři mohou s obcí nebo i napříč projekty kupříkladu dohodnout na společném plnění požadavků, typicky například na parkování nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, případně nakládání s odpady.  

Popsal, i to, jak nová legislativa zjednodušuje například změny v plánovacích smlouvách – některé by nově mohla schvalovat rada města namísto zastupitelstva. Černý ocenil i možnost krajských měst vydávat vlastní stavební předpisy.  

Zásady spolupráce jako bezpečný rámec pro rozvoj

Víc než stovka měst v Česku už kromě jednotlivých plánovacích smluv ke konkrétním projektům využívá při jednání s investory také obecné zásady spolupráce. Obecná pravidla pro jednání s developery přijal letos v září také Děčín. Nyní připravuje první plánovací smlouvy.  

„Rádi bychom nalákali nové investory. A chceme, aby investor už neobíhal magistrát, ale aby ve spolupráci s městem ty jednotlivé projekty opravdu startovaly,“ plánuje náměstek primátora Děčína Ondřej Smíšek. Město počítá například s revitalizací východního nádraží, tedy plochy zhruba 20 hektarů.

‍

Strategické investice: kdo se připraví, vyhraje

Právě strategické investice a příprava na ně byly hlavním tématem závěrečného workshopu v real estate zóně. Pro větší projekty, které svým významem přesahují do širšího regionu, nabízí samosprávám svou podporu i stát – například v podobě národní databáze brownfieldů spravované agenturou Czech Invest.  

Rozvoj konkrétních lokalit zase ve spolupráci s městy i regiony posunuje Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). Úspěšně takto dokázala přivést výrobce nákladních automobilů do strategického podnikatelského parku v Chebu.  

David Petr, ředitel úseku developmentu SIRS přiblížil cestu k tomuto úspěchu: Stát s městem založil společný podnik. Město dalo k dispozici pozemky, SIRS měl na starosti jejich přípravu a zajištění infrastrukturu. Město ale díky většině v dozorčí radě mělo po celou dobu přehled o postupu projektu.  

Dílčí podmínky zaručily, aby příchod investora byl přínosný i pro místní obyvatele a komunitu. Proto se v Chebu zaměřili na výrobu nikoli pouze na dopravu a logistiku, zároveň chtěli, aby investor nabízel mzdy nad průměrem regionu.

‍

Úspěch inspiruje

Příklady z Ostravy, Chebu i Děčína spolu s již zavedenou praxí v Praze mají společné to, co zdůrazňovali řečníci v obou částech dne: města jsou úspěšná, když jsou připravená dřív, než investor přijde. Mají širší vizi, data, transparentní zásady spolupráce, připravené pozemky a jasná očekávání od. Nová legislativa jim k tomu dává víc nástrojů, využít je ale musí samy.

Zpět na úvodVšechny aktuality